Chcete vědět, jak na tom jste?

Otestujte se

Za každou kladnou odpověď je jeden bod.
Dotazník klinických projevů syndromu vyhoření - Libigerová (1999)

 

  1. Když si v neděli odpoledne vzpomenu na to, že zítra zase musím do práce, nestojím už za nic.
  2. Kdybych měl/a možnost odejít do důchodu (předčasného, invalidního), udělám to hned zítra.
  3. Nesnáším už ani spolupracovníky, ty jejich stále stejné řeči jsou k nevydržení.
  4. To, jak mne dráždí spolupracovníci, není nic proti tomu, jak mne dokáží vyvést z míry klienti/pacienti a jejich příbuzní.
  5. Práce s lidmi mě už ubíjí, vysává mé síly.
  6. Za poslední 3 měsíce jsem odmítl/a účast na vzdělávacích kurzech, seminářích, konferencích apod.
  7. Svou práci zvládám „levou rukou“, myslím, že mne už nemůže nic překvapit.
  8. O své práci se těžko dozvím ještě něco nového.
  9. Na konci pracovního dne bývám unaven/a tak, jako bych těžce fyzicky pracoval/a.
  10. Mám pocit, že už je jen málo věcí, ze kterých se dokážu opravdu radovat.

 

Hodnocení

0 – 2 bodů = syndrom vyhoření vám nehrozí

3–5 bodů = potřebujete více pozitivní podpory okolí, ale i více osobních zájmů a činností mimo práci, vedoucích k uvolnění a snížení stresu (sport, koníčky, přátelé) – možné ohrožení syndromem vyhoření

Jak vám může pomoci supervize >

6–8 bodů = pokud změna životního stylu nepomůže (viz. Předchozí řádky), uvažujte o změně v zaměstnání (přeřazení na jiný typ práce, jiný časový rytmus, jiné oddělení apod.) – pravděpodobná přítomnost syndromu vyhoření

9–10 bodů = vyhledejte co nejdříve odbornou pomoc – pravděpodobná přítomnost syndromu vyhoření

Podívejte se na nabídku služeb >

Literatura: Libigerová E. Syndrom profesionálního vyhoření. Praktický lékař 1999, 79, s. 186–190.